fbpx
Brazílie: Vodopády Iguacú

Brazílie: Vodopády Iguacú

Své brazilské dobrodružství z roku 2018 jsem popsala v ebooku: Má brazilská dobrodružství. Myslela jsem si, že po své druhé návštěvě Brazílie budu dělat „upgrade“. Ovšem vše, co jsem popsala rok předchozí, bylo platné i pro tento rok. A tak jsem vše shrnula do tohoto článku a natočila několik videií.

„Sbírej zážitky – ne věci.“

V roce 2018 jsme cestovali po státě Rio de Janeiro a v roce 2019 jsem zavítala více na jih, do státu Santa Catarina. A to konkrétně do města Florianopolis.

Florianopolis

Pro místňáky „Floripa“. Floripa je město, které svou jednou polovinou leží na pevnině a tou druhou na ostrově. Propojuje je most, který se podobá mostu Golden Gate. Je to ostrov plný pláží a vy tak každý den vybíráte, na kterou pláž máte zrovna náladu. O Florianopolis se říká, že je nejbezpečnějším hlavním městem z Brazílie. (Brazílie je rozdělená na 26 států a každý stát má své hlavní město.) Za sebe mohu potvrdit, že je to skutečně klidné město a člověk se může chovat stejně jako v Evropě.

Můj krásný příběh pojící se k Florianopolis: můj kamarád Diego, kterého jsem společně s jeho kamarádem Caiem potkala před 2,5 lety v Praze, bydlí v Riu. Když jsem v Riu loni byla, samozřejmě jsme se všichni dohromady potkali na pivě – najednou se celý ten svět tak zmenšil…
Před svým odletem jsem mu psala:
„Diego, letím do Brazílie, ale mrzí mě to, v Riu budu jen přestupovat.“
Na to odpověděl: „No to nevadí, já se stejně od ledna stěhuju.“
„Jo? A kam?“
„Do Florianopolis.“
(A pak věřte na náhody…)

Vodopády Iguacú

Ovšem ten nejsilnější zážitek bylo vidět tento skvost. Vodopády Iguacú jsou ty nejkrásnější na světě, to mi nikdo nevymluví. I když jsem neviděla všechny vodopády na světě, tyhle pro mě nejkrásnější vždy zůstanou. Vodopády jsou na hranicích Brazílie i Argentiny. Rozhodně doporučuji vydat se podívat tam i tam 🙂 Argentinská strana skýtá více výhledů a více možností.
(A i když Leo, můj brazilský průvodce, věčný argentinský odpůrce, zprvu protestoval, že on do Argentiny nepojede – jak byl nakonec rád! Dal mi totiž za pravdu, že argentinská strana je ještě krásnější, než ta brazilská.)

Tahle cesta byla cestou do mého vlastního nitra. Připadám si trochu jako hrdina knihy Alchymista, který procestoval kus světa, aby si tam na druhém konci světa uvědomil, že to, co hledá nebo po čem touží, je vlastně v jeho rodné zemi (česká příroda). V Brazílii jsem se ještě více a ještě silněji propojila s přírodou. Brazílie a konkrétně tyto vodopády mi v něčem zkrátka připadaly jako Velká matka přírody, jako místo, kde se příroda nejdříve zrodila.

Tam jsem složila svůj slib. Uslyšela volání své duše, která tolik touží propojovat se s přírodou, navrátit se, znovu více zacítit její cykly a proměny…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *