ROSTLINY V RITUÁLECH

Rostliny provází lidské pokolení od nepaměti. Jsou součástí běžného života, ale také jsou obvyklým prvkem nepřeberné škály rituálů a tradic. Vždyť květiny zdobí nevěstu, ženicha a svatební hosty nebo oltáře po celém světě při různých příležitostech. Květiny také dostává novopečená maminka, když porodí potomka. Z květin si dívky vijí věnečky, jehličnany jsou zase nezbytné pro období Vánoc. Rostliny zkrátka byly, jsou a budou součástí našich životů, domovů i míst našeho posledního odpočinku.

O využití rostlin v rituálech bylo napsáno spousty knih a spousty článků. A pořád nebylo popsáno ani zdaleka vše. Za zmínku určitě stojí knihy Wolfa Dietera Storla, který se v nich věnuje úloze rostlin nejen z pohledu tradičního léčitelství, ale i z pohledu duchovního propojení s člověkem. Tím vynáší na světlo některé tradice, rituály, mýty a legendy našeho světadílu a vše zasazuje do kontextu. Stejně tak se zabývá rostlinami i mimo Evropu a to zejména těmi z amerického či asijského kontinentu.

Naše „tradiční léčitelství“ bylo bohužel negativně ovlivněno nástupem křesťanství a tak se spoustu informací o využití rostlin pro podporu těla i ducha z naší kolektivní paměti na dlouhou dobu vytratilo. Někdy je obtížné nacházet to, co bylo po celá staletí zahaleno pod rouškou času. Často se pak stává, že využíváme rostliny, aniž bychom nějak pátrali po původu. Třeba stavění májky (u nás původně z břízy) na 1. máje. Jedna z verzí, jak vznikla tradice vztyčování májek, souvisí s pohanským svátkem oslavy lásky a plodnosti, kdy se páry za tímto posvátným účelem v noci z 30. 4. na 1. 5. oddávaly milostnému aktu ve stromových hájích. Tento zvyk byl však odsouzen nastupujícím křesťanstvím a tak se začala nosit do vesnic právě májka. Jako upomínka na stromové háje a jako symbol plodnosti – spojení mezi mužem (vztyčená část) a ženou (ozdobný věnec v horní části). Takových příkladů najdeme stovky. 

Vykuřovací svazky vyrobené v období letního slunovratu

V mnoha ohledech se již daří postupně odkrývat to, co nám bylo ,,vlastní“ a my pokud chceme, tak můžeme znovu navazovat na naše dávné předky. Někdy je však potřeba využít naši vlastní intuici a někdy se můžeme inspirovat nebo přímo použít tradici jiných kultur. A nemusíme mít těžkou hlavu z toho, že využíváme nebo děláme něco, co nepatří do kultury ve které právě teď žijeme. Jde především o to, aby nám vše dávalo smysl, aby vše sloužilo právě nám – protože my a vše ostatní jsme propojeni v nekonečném kruhu bez začátku, bez konce a bez rozdílu. 

ROSTLINY JAKO VYKUŘOVADLA

Každá kultura má své oblíbené rostliny, které využívá pro různé příležitosti, pro různé rituály. Vykuřování bylo a je formou očisty a ochrany prostoru, člověka, zvířete apod. Vykuřovadla se obecně používala a stále používají také pro harmonizaci, meditaci a v neposlední řadě jako obětina elementům, duchům, bohům, průvodcům či předkům. Pro vykuřování jsou vhodné zejména vonné pryskyřice některých druhů stromů – např. kopál ( různé pryskyřice stromů z Jižní a Střední Ameriky) či kadidlo (strom Boswelia serrata z oblasti Afriky a Asie).

U nás v Evropě se původně používala zejména pryskyřice z jehličnatých stromů jako je jedle, borovice ale i smrk. Tyto pryskyřice zároveň velmi uklidňují a mohou vyčistit vzduch v prostoru od různých patogenů. Jako vykuřovadlo může být použito i samotné dřevo, nejznámějším je asi Palo Santo původem z Jižní Ameriky. V Severní Americe a u nás v Evropě se hojně vykuřovalo jalovcem (celými větvičkami, včetně plodů) a to už od od doby kamenné.

Palo Santo z Jižní Ameriky

Vykuřovat můžeme i „nízkými rostlinami“, které mají duchovní význam a zároveň obsahují větší množství vonných silic např. tymiánem, dobromyslem, levandulí. K vykuřování se hodí i třezalka či kozlík (ty navozují pocit uklidnění).  Pokud mám ale uvést skutečnou „královnu vykuřování“, jež byla a je využívána jako šamanská rostlina od západní Evropy, po Sibiř, přes Tibet až po Japonsko už od doby kamenné, je to poměrně přehlížená, houževnatá bylina, rostoucí snad na každém kroku – pelyněk černobýl. Tento druh pelyňku můžeme také využít do rituálních nápojů či koupelí. Má i své tradiční využití pro své účinky na fyzické tělo. Pozor by si měli dát především alergici, protože pyl pelyňku je poměrně silným alergenem. Dále není vhodný pro těhotné a kojící ženy. Různá vykuřovadla můžeme i kombinovat. Už příprava takové směsi může být pro nás malým rituálem.

ROSTLINY V RITUÁLNÍCH NÁPOJÍCH A POKRMECH

Další způsob jak využít rostliny je při přípravě jídel a nápojů. Zde můžete hojně spojit svou tvořivost se znalostí jednotlivých bylinek, koření, folklóru a přírodní magie. Dají se zde také propojit tradiční recepty některých pokrmů a nápojů v rámci u nás známého kola roku např. svařené víno či ovocný mošt obohacené o různé koření a bylinky.

Co ovšem stojí za zmínku, i když není úplně z naší provenience, je určitě rostlina kakaovníku – Theobroma cacao. Jedná se o nízký strom, z jehož bobů se tvoří kakaová pasta. Ta se pak využívá pro přípravu ceremoniálního kakaa. V současnosti se takové ceremonie těší velké oblibě. Pro národy původních obyvatel Střední a Jižní Ameriky, to však je a byl skutečný nápoj bohů. Šálek rituálního kakaa otevírá srdce, hlas, intuici a propojuje s elementem Země. Kakao má spousty účinků i ve fyzické rovině a mnohdy je označováno jako superpotravina. 

I samotné sbírání bylinek může být rituálem zde v kombinaci s ceremoiálním kakaem.

BYLINY VE SPOJENÍ S VODOU

Rostliny můžeme také použít při rituálech spojených s vodou. Zejména při rituálních koupelích nebo u žen při vaginálních napářkách či jiných lázní. Jednou z těch nejvhodnějších je levandule, jejíž název k tomu přímo vybízí (z lat. lavare = mýt se ). Levandule pomáhá uvolnit nejen tělo, ale i mysl a tak je vhodná do všech druhů koupelí. Pro rituální koupel (nebo pro napářku) můžeme využít i různé směsi bylin. Skvělá je také rostlina (resp. její kořen) známá z ajurvédy – Šatavari. Záleží opět na záměru, na tom jak vám daná bylina voní, na intuici, na vašem propojení s rostlinkami. Takové míchání a příprava bylin pro koupel se může také stát krásnou meditací. Opět ale nezapomeňte brát v potaz kontraindikace a interakce jednotlivých rostlin. 

A jak byliny do lázně či na napářku připravit? Nechte je na mírném plameni přivést k varu a vařte přibližně 10 min. Pak plamen vypněte a nechte 10 min pod pokličkou. Poté můžete zcedit a výluh z bylin použít do připravené koupele. Okolí vany můžete ozdobit růží, chrpou, měsíčkem apod.

Pokud máte ve svém okolí studánku (či potok nebo řeku) je to úžasná příležitost jak ji využít k rituálům spolu s rostlinami. Každý zná určitě rituál pouštění věnečků z kvítí po vodě, oblíbený zejména v době letního slunovratu či rituál otevírání a zavírání studánek. Já mám ale jeden svůj oblíbený rituál. Chodím totiž k nedaleké studánce. Tu vždy opatrně vyčistím od toho, co tam nepatří, poděkuju a přinesu čerstvé květiny, které rostou v okolí a které ji mohou „potěšit“. Je to vlastně taková forma obětiny. Do studánky vložím ruce nebo se opláchnu vodou a zpívám. Vždy pak dostanu cenné vhledy nebo zkrátka to, pro co si přijdu.  

Na list vavřínu můžete napsat co vám již neslouží a spálit v ohni

DALŠÍ VYUŽITÍ BYLIN V RITUÁLECH

Když zmiňuju letní slunovrat nemohu samozřejmě v souvislosti s rostlinami opomenout devatero kvítí. Takovou zajímavostí je, že to není ustálený seznam konkrétních bylin. Kytice s devaterem kvítí je jiná kraj od kraje, dům od domu. Jde vždy o to, jak moc jste vnímavý k tomu, co roste kolem vás a jaký je váš záměr. Obecně se říká, že u vás roste právě to, co potřebujete. Součástí nasbíraných bylin může být třezalka,  mateřídouška, tymián, měsíček, šalvěj, ale stejně tak jitrocel, řebříček, pelyněk nebo sedmikráska. Takovou kytičkou pak můžete ozdobit váš domácí oltář, uvít z ní věneček a poslat po vodě, udělat z ní léčivou směs na čaj či tinkturu, naložit do oleje, nebo použít jako vykuřovadlo apod. 

Rostlinky mají nezastupitelné místo i při působení na prostor nejen pro své estetické účely. I když je také potřeba navodit atmosféru, což rostliny zcela jistě splňují. Každá „kytička“ může mít ale i svůj specifický význam či přímo magické účinky pro daný rituál nebo nás může podpořit v našich záměrech. Ať už jde o celé rostliny nebo jejich části. To vše může mít svůj účel a smysl. Dříve např. dávaly hospodyně za okno větvičky hlohu, pro ochranu před zlými silami. Mladé nezadané dívky zase využívaly hložinky (plody) při rituálech k přivolání lásky či na „léčbu“ zlomeného srdce (určitě není náhodou, že hloh se využívá pro své prokazatelné účinky právě na srdce). 

U každé rostliny existuje mnoho způsobů jak ji využít v rituálech. Určitě i vy sami vymyslíte spoustu dalších možností nebo na ně narazíte při čtení v knihách. I ze zdánlivě obyčejné činnosti se dá pomocí rostlin doslova vykouzlit něco neobyčejného. Svět rostlin nám dává úžasnou schopnost propojit se s přírodou, s naší podstatou, s Matkou Zemí. Umožňuje nám navázat komunikaci se světem, který za běžných okolností nedokážeme vnímat. Pomáhá nám spojit se s naší duší, ale i s bytostmi okolo nás. Pomáhá nám vnímat, jakou hojnost v životě máme, kolik nám toho příroda dává. Stačí se jen ztišit a naslouchat tomuto světu s pokorou, respektem a vděčností. Pak si začnete všímat, že v podstatě na každém kroku je nějaká bylinka, která pomáhá. 

Nezapomínejte, že rostliny jsou živé bytosti stejně jako my a je potřeba k nim tak přistupovat, nejen ve chvíli kdy s nimi pracujeme. A ještě jedna důležitá věc – pokud je to možné, použité rostlinky vraťte zpět do přírody Matce Zemi. 

Upozornění: Vždy pamatujte na bezpečnost použití rostliny při vnitřním užití, při použití na tělo ale i při vykuřování nebo dalších činnostech, při kterých přijdete do styku s rostlinami !!!