Imbolc. Dnes stále známější slovo. Vidíme ho v časopisech, slýcháme o něm v ženských kruzích, na sociálních sítích zahlédneme občas nějaký vhodný rituál. Ale co to vlastně ten Imbolc je a proč by nás měl vůbec zajímat?
Imbolc je jedním z osmi svátků většího celku, který nazýváme Kolo roku. Pracuje s principem, že čas neplyne tak docela lineárně, ale cyklicky. Tedy, že každý rok se nám opakují stejná roční období, stejné svátky a díky jejich neustálému opakování stále a stále prohlubujeme svoje spojení s přírodou, a duševně se vyvíjíme tak, že stoupáme po jakési pomyslné spirále směrem vzhůru.
Imbolc, jako jeden z původně keltských, předkřesťanských svátků, tvoří pouze jednu z osmi pomyslných zastávek na Kole Roku. Pokud Tě toto téma svátků zajímá hlouběji, neváhej si ho prostudovat v minikurzu Kolo roku a jeho 8 období, více se dozvíš ZDE.
Imbolc /imbolk/ (případně ve staré irštině a velštině i Imbolg nebo i Oimelc) je v našich krajích znám jako Hromnice (slavené 2. února kdy se slavilo Uvedení Páně do chrámu) odkazují na událost, kdy Marie a Josef donesli malého Ježíše do jeruzalémského chrámu, aby ho zasvětili Bohu. Tímto dnem také dříve končívala doba vánoční.
V Irštině bolg znamená „břicho“a imbolg pak tedy “v břiše” či “matčině břiše” či “ v lůně” a odkazuje tak na březost ovcí. Znamením Imbolcu je proto velmi často jehňátko.
V době, kdy se už několikátý měsíc nacházíme ve tmě, mlhách a případně sněhu, je jakýkoliv nádech jara pohlazením po duši. Příslibem, že se zase vrátí Slunce, že vykvetou květiny a zazpívají ptáci. A taky že naše duše, znavená po temných myšlenkách se zase zahřeje s prvními slunečními paprsky. V našich končinách je prvním jarním dnem většinou 20. či 21. březen – den jarní rovnodennosti.
V pojetí Kola roku je však prvním zábleskem jara právě svátek Imbolc. Byl prvním okamžikem po dlouhé zimě, kdy naši předci mohli konečně vzít zvířata na pastvu, a nezáviset na množství uskladněného sena. Domy, které byly neprodyšně uzavřené před tuhou zimou, se konečně, alespoň na chvíli, mohly zase začít větrat. Rodila se mláďata, což po zimě znameno i čerstvé mléko. Ve všech ohledech se toto období neslo ve znamení očisty, naděje a nových začátků.
Jen těžko můžeme mluvit o Imbolcu a vynechat zmínku o bohyni Brighid. V roce 2023 se v Irsku 1. únor nově zavedl jako státní svátek, jako vzdání holdu v tomto případě Svaté Brigity. Jedná se o tu stejnou „osobu“?
Ne tak úplně docela. Brighid je keltskou bohyní ohně, plamenů, změn, nových začátků, inspirace a transformace. Brighid je také bohyní zrození a narození. Bývalo zvykem otevřít všechna okna a dveře a ženy vycházely na zápraží aby dostaly Brighidino požehnání. Ačkoliv se jedná o bohyni důležitou pro Skotsko, Wales a další části západní Evropy, je to především bohyně spojovaná s Irskem. Narozdíl od ostatních božstev, která se uctívala lokálně, Brighid dosáhla slávy na celém území Irska a je tak často označována jako bohyně celého Irska.
Abychom mohli obdivovat skutečnou bohyni transformace, kterou Brighid je, můžeme se podívat na její vlastní transformaci v průběhu dějin. I když křesťanství násilně přeměňovalo pohanskou víru a snažilo se překrýt i víru v Brighid , její uctívání už bylo v lidech tak zakořeněno, že nezbylo nic jiného než ji začlenit do křesťanství, pokud tedy mělo v Irsku triumfovat.
Nicméně se o ní přestalo mluvit jako o bohyni a přetransformovala se ve Svatou Brigitu. Došlo k tzv. christianizaci: tedy pokřesťanštění a nově tato patronka začala být spojována se svatou Brigidou z Kildare. Svatá Brigita údajně byla i u zrození Ježíše. Tato nově převyprávěná historie nám ukazuje Sv. Brigitu znovu jako patronku dětí, porodů a zrození.
Brighid je také jedna z podob tzv. trojjediné bohyně a během Imbolcu se zjevuje jako panenská dívka. Typickou barvou pro Imbolc je bílá a světle zelená.
Pokud i my máme touhu uctít tuto bohyni, můžeme si vyrobit tzv. Brigitin kříž. Má čtyři ramena, bývá vyroben ze slámy nebo větviček. Vyráběl v předvečer Imbolcu a stejný večer se i věšel na dveře s očekáváním, že bohyně Brighid mu požehná. Takovýto kříž potom sloužil k ochraně domova a jeho zavěšení blízko dveří či přímo na ně zabraňovalo tomu, aby do domu vstoupilo neštěstí, smůla a domov byl ochráněn před bleskem a bouří. V křesťanské tradici potom docházelo k posvěcování svíček (hromničních svící) tzv. hromniček. Byly uchovávány v každé domácnosti a věřilo se že mají ochrannou moc.
Imbolc je opravdovým svátkem zrození. Zrození naděje, prvních jarních paprsků, je světlem na konci tunelu – navracejícím se světlem po dlouhé, úmorné zimě.
Ve světě si můžeme povšimnout že ne náhodou v této době začíná i Nový čínský rok (známý jako nový lunární rok) slaven v asijských zemích a komunitách. Řídí se pohybem luny a proto je svátkem pohyblivým. Slaví se při druhém novoluní od zimního slunovratu.
Můžeme znát i americkou tradici sviště předpovídajícího, jestli už se vrátí jaro či nikoliv. Ve filmu Na Hromnice o den více se můžeme pobavit a dozvědět se více.
Imbolc je přesně v půli cesty mezi zimním slunovratem a oslavou jarní rovnodennosti. Bodem mezi nejtmavším dnem roku a dnem nejsvětlejším. Dnem, kdy se k nám vrací světlo. Imbolc je svátkem, který se slavil především v rodinách, a na rozdíl od větších svátků jako třeba Beltaine se jedná spíše o svátek osobní, svátek osobních záměrů a opouštění starého.
Nicméně je nutno podotknout, že mnoho lidí v sobě Imbolc prostě necítí. A je to tak v pořádku. Možná že v někom ožije až v momentě, kdy uvidí první květinku, v době kdy uslyší první ptačí zpěv.
Co je na oslavách svátků Kola roku důležité, je osobní vztah k nim. Nemusíme slavit, jen proto že se to právě píše v kalendáři. Můžeme to v sobě nechat uzrát, nacítit si to. Když budeme pozorní, sami si uvědomíme, že najednou nastane den, kdy se prostě cítíme jinak. O trochu víc radostněji, o trochu více plni naděje. A možná právě ten den bude Tvou oslavou Imbolcu.
A možná, že někdo se skutečně chce zastavit ve stejné datum, jako naši předci. Možná se chce propojit s minulostí, se svými kořeny a s dobou, kdy vše bylo jiné a o mnoho komplikovanější.
Není důležité dělat nějaké velké oslavy, studovat konkrétní rituály, pokud to tak necítíme. Docela postačí vědomá procházka. Co to znamená? Že se vydáme sami do přírody. Mobil doma, nebo vypnutý v kapse. Žádná hudba, žádný podcast. Bez doprovodu. A necháme se doprovodit vlastními myšlenkami.
Krásným spojením s přírodou je pozorování stromů. Vyberme si strom, který máme blízko bydliště a pozorujme jeho proměny. Teď na Imbolc je vhodná doba. Můžeme se na něj chodit dívat, kdy konečně se zazelená, kdy to bude až vyraší první zelený list a jak se u toho cítíme? Raší i něco nového v nás? Nový záměr? Projekt? Touha?
Pokud to tak cítíme, můžeme se věnovat úklidu, třídění, pořádně vyvětrat, vyházet či darovat nepotřebné věci. Není potřeba čekat na známý jarní úklid, můžeme pomalu začít už teď. Jistě nám to půjde i lépe od ruky protože využijeme impulsu probouzející se půdy a energie nových začátků.
Krásným způsobem jak oslavit tento svátek je i zasazení semínka rostlinky, která může zastupovat náš záměr, a nebo zakoupení hyacintů či narcisků a jejich denní pozorování a přeměnu v úžasné barevné květy.
Důležitý je náš záměr, to, že se zastavíme, naladíme sami na sebe a naší duši, na to co v nás dozrává a chce být s nastupujícím jarem uskutečněno.
Pak tě zvu k projití si online průvodce od Imbolcu po jarní rovnodennost, který je jednou z 8 částí velkého celoročního programu Magický rok (každou část si můžete projít samostatně nebo si pořídit celý program za zvýhodněnou cenu).
Hlavní téma: Nové začátky a téma být tvůrkyní svého života
To vše za zvýhodněnou cenu. Veškeré podrobnosti se dozvíte ZDE.
KDO JE VERONIKA
Veronika je autorkou projektu Boho žena a již přes 13 let se věnuje tématům rituálů a naplněného ženství.
Výcvikem pro průvodkyně ženskými rituály prošla v roce 2014.
Díky své intuici a napojení připravuje individuální i skupinové rituály na míru. Společně s M. Prchalovou vede Rituální školu.
O rituálech mluví, učí a inspiruje naživo i online.
Vytvořila několik online programů:
o sezónních rituálech a svátcích Kola roku: Magický rok
komplexní program o rituálech: Magický život
o lunárních rituálech: Rituály novoluní a úplňků
o každodenních rituálech: Magický den
o práci s předky a léčení rodové linie